Osoby samostatně výdělečně činné odvádí ze svého příjmu méně na sociálním pojištění. Na druhou stranu však musí mimo jiné počítat s tím, že budou mít nižší státní důchod. Zejména živnostníci tak musí maximalizovat vlastní finanční zabezpečení na důchod.
Ve vyspělých zemích klesá poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou. Vlastní zajištění na penzi je nesmírně důležité, jinak se dnešní čtyřicátníci propadnou do "chudoby", protože jejich měsíční příjem nebude dosahovat ani 60 % mediánu mzdy. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) to platí dvojnásob. Právě
OSVČ klesá odchodem do důchodu životní úroveň více než zaměstnancům.
-
Demografické změny (prodlužování střední délky života a nízká porodnost) znamenají, že důchodové systémy vyspělých zemí světa se budou muset měnit.
OSVČ mají nižší důchod než zaměstnanci
Státní důchod závisí na dvou parametrech:
získané době pojištění a
osobním vyměřovacím základu. Doba pojištění se u zaměstnanců i OSVČ počítá stejně. Do doby pojištění se započítávají roky, kdy je z příjmu odváděno důchodové pojištění. Započítává se také náhradní doba pojištění, kdy z příjmu důchodové pojištění odváděno není. Mezi náhradní dobu pojištění patří např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium v zákonném rozsahu a další.
-
U osobního vyměřovacího základu je však rozdíl. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrnou mzdou v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci.
-
Zaměstnanec odvádí důchodové pojištění z hrubé mzdy, proto ovlivňuje osobní vyměřovací základ hrubá mzda v jednotlivých letech.
-
OSVČ odvádí důchodové pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Pro výpočet důchodu u OSVČ není rozhodující ani příjem ani zisk, ale polovina dosaženého zisku. Proto je výsledný důchod OSVČ citelně nižší než zaměstnanců.
Praktický příklad
Jestliže bude mít OSVČ za rok 2014 příjem 800 tisíc Kč a výdaje 400 tisíc Kč, tak zisk bude činit 400 tisíc Kč. Pro důchodové účely se nebude započítávat ani příjem 800 tisíc Kč ani zisk 400 tisíc Kč (800 tisíc - 400 tisíc Kč), ale 200 tisíc Kč. Jestliže má OSVČ vyměřovací základ 200 tisíc Kč za rok, tak je na tom pro důchodové účely stejně jako zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou 16 667 Kč.
Osobní vyměřovací základ u OSVČ na zisku
V přiložené tabulce máme pro názornost vyměřovací základ OSVČ dle dosaženého zisku a jaké hrubé mzdy zaměstnance odpovídá.
Zisk |
Vyměřovací základ |
Hrubá měsíční mzda |
200 000 Kč |
100 000 Kč |
8 333 Kč |
300 000 Kč |
150 000 Kč |
12 500 Kč |
400 000 Kč |
200 000 Kč |
16 667 Kč |
500 000 Kč |
250 000 Kč |
20 833 Kč |
600 000 Kč |
300 000 Kč |
25 000 Kč |
700 000 Kč |
350 000 Kč |
29 167 Kč |
800 000 Kč |
400 000 Kč |
33 333 Kč |
900 000 Kč |
450 000 Kč |
37 500 Kč |
1 000 000 Kč |
500 000 Kč |
41 667 Kč |
2 000 000 Kč |
1 000 000 Kč |
83 333 Kč |